Proč je Aljaška jiná. Je tu jiná geografie, jiná demografie, jiné klima. Dodnes je cítit extrémy. Chudí versus bohatí, ochránci životního prostředí versus odpůrci, chybí tu střed těchto proti-kladů. Je tu silně pravicová vláda, ale rozhodlo o ni jen 1 % voličů. Aljaška je dodnes pomezí a vždy koncentrovala to nejlepší i to nejhorší. Byla osídlena misionáři, dobyvateli, piráty i zlatokopy a tahle původní polarita zde stále přetrvává.Vždycky byla výspou civilizace. Bílí sem přicházeli nikoli proto, aby tu žili, obdělávali zem a vychovávali děti, ale přicházeli zbohatnout. Přicházeli ve vlnách včetně té největší, zlatokopecké /Klondike Gold Rush/ v letech 1896 – 1898 a dále zač. dvacátého století. Po tisících neúspěšných zlatokopech zůstaly vzpomínky, tragické vzpomínky, spousty menších i větších hřbitovů. Přicházeli jako dobyvatelé a snažili se urvat co nejvíc, někteří úspěšně, většina neúspěšně a zase zmizeli.

Na Aljašce Zlatá horečka začíná ve Skagway, kde je pamětní kámen vylodění zlatoko-pů. Dále zátoka Deya se zachovalým hřbitovem, Chillkot trail v délce 60 km, který vede přes Chillkot Pass /1240 m/ k Bennetovu jezeru na Yukonu. Hranice mezi Aljaškou /USA/ a Yukonem /Kanada/ je na nejvyšším místě Chillkot Passu. Tento trail je značený pro pěší přechod dnešních turistů. Odtud z jezera se zlatokopové plavili po řece Yukonu asi 1 000 km do Dawson City, centra nadějí všech hledačů zlata. Na samotném území Aljašky se od roku 1849 nacházelo více jak 40 zlatokopeckých míst. Vedle Klondike Gold Rush je známým místem Nome, kde zlato bylo objeveno v roce 1899.

Aljaška má své krátké novodobé dějiny. První zájem o Aljašku začal v 18. stol., kdy se sem vypravil dánský mořeplavec Vitus Bering ve službách ruského cara. Bering byl zřejmě první evropan jehož noha se v roce 1741 dotkla Aljašky. Bering zahynul při ztroskotání lodi, ale ti námořníci, kteří přežili, přinesli do Ruska zvětší o ohromných koloniích mořských vyder, tuleňů a dalších kožešinových zvířat. Rusové neztráceli čas a vzali Aljašku útokem. Během několika desetiletí téměř zdecimovali kolonie kožešinových zvířat, vyhubili mírami-lovné aleutské indiány. V té době se Aljašce říkalo „vycucaný pomeranč“. Psal se rok 1867 kdy byla uzavřená Washingtonská smlouva mezi carskou vládou a USA. Právě v tento rok Američané prozíravě koupili za cenu 5 centů za hektar celou Aljašku. Tedy rozlohu 1 518 776 km čt. za 7,2 miliónů dolarů. Co tedy Američané koupili? Nejvyšší horu McKinley, 6194 m n. m., nejvyšší horu USA, ledovce místy sestupující až k moři, arktické a subarktické podnebí, vodné řeky Yukon a Kuskokwim, lesy zajímající asi třetinu území, velká ložiska surovin /zlato, ropa, zemní plyn, cín, uhlí, chromity, rtuť/, stáda sobů, řeky a moře plné ryb, kožešino-vou zvěř /tuleň, sobol, rosomák, vydra, liška, medvěd/, Alaska Range – horský pásemný oblouk dlouhý 1 000 km, sopečnou činnost, atd. Bohužel i noví majitelé se chovali k Aljašce macešsky, začaly, výlovy velryb, lososů a koncem století i honba za zlatem.

Když za 2. světové války Japonci napadli Dutch Barbor v Aleutském souostroví, začalo vojenské zabezpečování Aljašky. Především výstavba Alkanu v roce 1942, 2 650 km dlouhé silnice z Fairbanksu do Dawson Creeku. Konečně v roce 1959 se Aljaška stala 49 státem USA. O pouhých pět let později v roce 1964 postihla Aljašku katastrofa obrovských rozměrů, bylo to zemětřesení o síle 8,6 stupňů Richterovy stupnice. Největší zemětřesení jaké kdy severní Ameriku postihlo. Srovnalo se zemí osídlení na celém jihu země. Na severu země v zátoce Prudhoe Bay na pobřeží Arktického oceánu byla objevena v roce 1968 bohatá ložiska ropy. O 9 let později v roce 1977 byl uveden do provozu 1270 km dlouhý ropovod ze severu na jih do Valdezu. Malé vystřízlivění z návalu petrodolarů a ropného opojení nastalo v roce 1989 v podobě havárie tankeru Exon Valdez. Byl to obrovský šok pro Američany, kteří považovali Aljašku za panenskou oblast světa. Dnes žije na Aljašce asi půl miliónu obyvatel, což znamená 3 obyv. na 1 km čt. To představuje jednu z nejmenších hustot obyvatel na Zemi. V kongresu USA má Aljaška 2 senátory a 1 poslance